První zmínky o Harrachovu pocházejí ze 17. století. Tehdy zde byla založena ves Dorfl, která byla na Harrachov přejmenována ve století osmnáctém. Tehdy také začíná být v Krkonoších populární cestovní ruch a lidé nechávají turisty přespat ve svých staveních.

Již od 14. století byla v okolí dnešního Harrachova populární sklářská výroba. Sklárnu, jak ji známe dnes, založil Antonín Harracho Rohrau v roce 1712. Barokní harrachovské sklo z Harrachova rychle získalo na kvalitě, která se brzy rovnala výrobkům z jiných oblastí Krkonoš. Harrachovská sklárna se již v 19. století specializovala na barevné broušené a řezané sklo, podobně jako například známé sklárny v Kamenickém Šenově nebo Novém Boru. Od samého počátku patřila sklárna rodu Harrachů, po druhé světové válce ji převzal stát. Od roku 1993 je v rukou soukromého majitele. Sklárna nabízí exkurze ve výrobě a patří k ní také Muzeum skla.

S rodem Harrachů jsou také spojeny prvopočátky lyžování v Krkonoších. To přišlo do Harrachova na přelomu 19. a 20. století, kdy hrabě Jan Harrach přivezl na své panství první lyže. Kromě používání lyží jako dopravního prostředku, začaly lyže brzy fungovat jako zdroj zábavy. Oblíbené byly již na začátku 20. století skokanské můstky. První mezinárodní lyžařské závody se v Harrachově konaly již v roce 1923.

V Harrachově stojí jeden z mála mamutích skokanských můstků na světě. Postavený byl v roce 1980. V současné době je bohužel ve špatném technickém stavu. Více informací o lyžování získáte v malebném Ski Muzeu s jedinečnou atmosférou a odborným výkladem majitelů.

V osmdesátých letech  byla uvedena do provozu také lanová dráha na Čertovu horu.
Současná čtyřsedačková lanovka je v provozu od roku 2002. Má dvacet podpěr, její dolní stanice leží ve výšce 665 m. n. m., horní ve výšce 1022 m n. m. Trasa lanovky prochází právě kolem Mamutího můstku, který je dodnes jasnou dominantou Harrachova.